HISTORIE BECHEROVKY

 

Becherovka kdysi

1794

Becherův rod

U zrodu Becherovky a vzniku jejího jména stál zkušený obchodník Josef Vitus Becher (1769–1840). Kromě obchodování s kořením a koloniálním zbožím v krámku U tří skřivanů se věnoval i výrobě alkoholu – již roku 1794 si pronajal kdesi ve městě vinopalnu a začal experimentovat s likéry. Po vzoru svých předků také sloužil věcem veřejným (jako radní, starosta i purkmistr). Josef byl dvakrát ženatý (jeho první žena zemřela na zápal plic) a měl celkem 16 dětí, ale pouze pět dcer a dva synové ho přežili. Josefovu živnost převzal roku 1838 syn Johann (Jan) Nepomuk Becher.

1805

English Bitter

R. 1805 přichází do Karlových Varů za léčbou kníže Maxmillian Friedrich von Plettenberg. Doprovází ho také jeho osobní lékař, Dr. Christian Frobrig z Anglie. Doktor Frobrig je častým návštěvníkem u Josefa Bechera, diskutují spolu o síle bylin. Při odjezdu daruje Dr. Frobrig Josefu Becherovi dárek v podobě receptu na nový likér. Josef Becher recepturu dva roky testuje, než začne r. 1807 s prodejem likéru English Bitter, určeného k léčbě onemocnění žaludku.

1807

Zrození Becherovky

V květnu roku 1807 započal historicky první prodej Becherovky v krámku U tří skřivanů. Nově zaváděný léčebný nápoj se ovšem jmenoval English Bitter a užíval se jako žaludeční kapky. Ve městě, kam většina lázeňských hostů přijížděla právě s neduhy zažívacího traktu, se zdravotní likér rychle ujal – na rozdíl od bylin a koření prodávaných na váhu či běžně ordinovaných žaludečních diet se v podobě Becherových kapek snoubila zázračná síla bylin s oblažujícím vlivem lahodného likéru na duši pacienta.

1812

Becherovka a Faust

V letech 1785–1823 pobýval celkem třináctkrát v Karlových Varech proslulý německý myslitel a spisovatel Johann Wolfgang Goethe. Obvykle býval ubytován v domě U tří mouřenínů, poblíž domu U tří skřivanů, kde Josef Becher prodával svůj likér. Goethe nekouřil ani nepil, přesto si zde při svém pobytu roku 1812 zakoupil lahvičku Becherovky – a dokonce o tom učinil záznam do svého deníku. A považte! Svého Fausta začal psát právě roku 1807, kdy se za zvláštních okolností Becherovka zrodila. Tuto divadelní hru Goethe dokončil až v roce 1831, rok před svou smrtí.

1834

Becherovka světová

S exportem Becherovky rodina zakladatele začala už v první polovině 19. století – v roce 1834 se prodávala ve Štětíně, o rok později ve Vídni a v Mnichově a v roce 1838 pronikla do Paříže. Během první světové války se Becherovka dostala do Španělska, Itálie, Turecka a Egypta. Teprve roku 1934 - po zrušení prohibice alkoholu - mohla Becherovka dobýt Spojené státy a až o čtyři roky později také Anglii. Po druhé světové válce dostala Becherovka od státu povolení k vývozu pouhých 500 lahví za rok, v roce 1960 to bylo už 100 hektolitrů ročně.
Becherovka byla jedním z vůbec nejúspěšnějších vývozních artiklů socialistického Československa.

1838

Za Josefa Jan

Syn Josefa Bechera Jan (1813–1895) převzal koloniální obchod i výrobu likérů v rodném domě U tří skřivanů roku 1838. Právě on je považován za zakladatele firmy v pravém slova smyslu – rozvíjel výrobu Becherovky téměř 40 let, postavil novou továrnu a rodinné firmě zajistil budoucnost v podobě tří dědiců – synů z celkem tří manželství. Janův podpis jako stvrzenku tradiční kvality a chuti najdeme i dnes na každé lahvi Becherovky.

1866

Lahev pro Becherovku

Při příležitosti výstavby nové továrny požádal Jan Becher svého švagra, Karla Laubeho, o návrh nové lahve pro Becherovku. Tehdy získala lahev pro Becherovku svůj legendární plochý tvar (od roku 1907 pak odlévaný z typického zeleného skla), který dodnes snadno rozeznáte mezi ostatními. Pro Becherovku jdete najisto.

1867

Nová továrna

Roku 1867 přesunul Jan Becher rostoucí výrobu Becherovky do nové továrny na Steinberkách (dům U tří skřivanů jí ale byl těsný už dávno před tím – od roku 1840 se vyráběla v nedaleké lázeňské vile Philladelphia).Nejen Janův švagr Karel Laube veřejně pochyboval o smysluplnosti tohoto kroku – oblast se zdála být stranou městského dění. Všechny pochyby ale ukončilo zahoukání prvního vlaku na novém karlovarském nádraží, které vzniklo roku 1870. Začala nová éra. Karlovy Vary, Steinberky i Becherova likérka se rázem ocitly v přímém spojení s vyhlášenými lázněmi i s novodobým světem.

S dalšími generacemi Becherů doznala továrna architektonické změny – Michael a Rudolf během léta 1900 zvýšili hlavní budovu o další patro s věžičkami, druhou modernizací továrna prošla roku 1929, za Alfreda Bechera. Tehdejší podobu si v hrubých rysech zachovala až do své generální rekonstrukce v roce 1994.

1871

30 let za Gustava Bechera

Roku 1871 převzal rodinný podnik od svého otce Jana Gustav Becher (1840–1921) a úspěšně jej řídil téměř tři desetiletí, než svůj podíl prodal svým nevlastním bratrům Rudolfovi a Michaelovi. Důvodem mohla být mladičká Crescentia Doile, s níž se později oženil. Gustav byl velmi prozíravý a respektovaný obchodník – účinně zvyšoval poptávku po Becherovce, ale také ji důsledně právně chránil před nekalou konkurencí. Právě za vedení Gustava Bechera se objevily i dodnes populární reklamní kalíšky na likér vyrobené z bílého porcelánu.

1900

Grand Prix a světové výstavy

Becherovka nasbírala za dvě staletí své existence celou řadu ocenění. Mezi nejcennější (kromě titulu C.K. Komorní dodavatel, získaného roku 1907, který ovšem není titulem z veřejných výstav a soutěží) patří čestné tituly a medaile ze Světových výstav, včetně nejvyššího udělovaného titulu Grand Prix z Paříže 1900. Mnohé čestné tituly a medaile ji zdobily již v devatenáctém století, úspěchům na výstavách nejrůznějšího zaměření doma i ve světě se těšila za dob první republiky a překvapivě bodovala i za socialismu– v roce 1979 získala dokonce i poněkud zprofanovaný, přesto ceněný Řád práce. V případě Becherovky se totiž tento titul nedal koupit stranickými funkcemi, ale jen mistrovstvím likérnického řemesla.

1904

Becherovka jako terč pirátů

S rostoucí oblibou Becherovky stoupaly i nekaléaktivity konkurentů. Oficiálně začal boj s plagiátory Becherovky roku 1904, kdy proti nim Jan a Rudolf Becherovi podali první žalobu. I když zvítězili, byl to jen začátek:pokusy o kopírování etiket, názvu i likéru byly v minulosti četné. V novodobé historii se na trhu např. objevila slovenská kopie české Becherovky, jejíž výrobu ovšem záhy ukončil soud, čas od času sesnaží klamat zákazníkypadělky likéru i pokoutní prodejci alkoholu. Pokoutnímu vyrábění plagiátů ale zamezují moderní ochranné prvky.

1907

Sto let s Becherovkou

V době svého 100. jubilea má Becherovka už na 12 tisíc pravidelných odběratelů, několik filiálek a registrovanou obchodní známku. Becherovku na všech svých lodích zavedla i proslulá námořní dopravní firma Lloyd – osvědčila se prý na indispozice zažívacího traktu, pálení žáhy, nevolnost, žaludeční křeče a mořskou nemoc. Mezi významnými gratulanty ke století Becherovky je i Jeho královská Výsost, velkovévoda Ferdinand Karl. Becherům byl k této příležitosti udělen titul C.K. komorní dodavatel (od roku 1904 byli již dodavatelem dvorním). Na císařský dvůr putovalo na 50 litrů Becherovky měsíčně!

1910

Nevlastní bratři

Roku 1910 převzali vedení firmy Michael a Rudolf, nevlastní bratři Gustava Bechera (od 1889 byl tichým společníkem). Spolu rozšířili továrnu na Steinberkách a zaměřili se na nové trhy – Michael započal s prodejem cestovních lahviček Becherovky (s kalíškem u víčka), Rudolf se soustředil zejména na export.

1913

Pomoc na válečném poli

Becherovka se stala populární i v armádě. Karlovarské deníky referovaly např. o pohlednici s poděkováním německého polního maršála, kterou roku 1913 do Varů zaslala jeho choť. Za první světové války byla Becherovka dokonce dovážena na frontu vojákům (tehdy se začala objevovat i tzv. polní lahev, s kalíškem u víčka, jejíž obdoba je populární dodnes). Za druhé světové války se Becherovka pila na obou stranách – jak na německé frontě, tak ve vítězné armádě. „Na radost“ jí v létě 1945 padly více než dva hektolitry a další byly v období socialistické státní správy přidělovány do vojenských skladů.

1917

Za Alfreda

V roce 1917, krátce před svou smrtí, rozdělil Michael Becher svůj podíl ve firmě rovným dílem mezi syna Alfreda a zetě Hanse Klapku. Alfred (1883–1940) firmu i výrobu zmodernizoval, zřídil pobočný závod v Drážďanech a rozšířil sortiment Becherovky. Za první světové války byl raněn a v průběhu druhé světové války zemřel. Vedení firmy se po něm ujala jeho dcera Hedda, která už za jeho života, jako jediná žena, znala tajemství Becherovky a míchala unikátní bylinnou směs.

1922

Pod ochranou

Vzhledem ke stále většímu rozšíření pojmu Becherovka byl tento počeštěný název i jeho německý ekvivalent Becher Bitter roku 1922 registrován jako ochranná známka. Do té doby se Becherovka postupně prodávala pod řadou názvů – English Bitter, Karlsbader Bitter, Karlsbader Becherbitter, Johann Becher atp.

1938

Becherovka konečně v Anglii

Teprve roku 1938 se Becherovka (původně „Anglická hořká“) dostala do vlasti jednoho ze svých otců – do Anglie. Bylo to po neuvěřitelných 133 letech od jejího zrodu. Tou dobou už se přitom běžně vyvážela do pěti desítek zemí světa. Zásluhu na tom měl lord Walter Runciman, který byl reprezentantem Anglie a Francie při vyjednávání s nacistickým Německem v sudetoněmecké otázce. Část jednání se vedla přímo ve sklepních prostorách firmy, ve „sladké komůrce“, dnes nazývané Kristýnka, a pro Becherovku to byla mise sladce úspěšná.

1941

Žena v čele podniku – Hedda

Jedinou ženou a posledním z rodu Becherů, kdo znal tajemství Becherovky, byla Hedda Becher (1914–2007). Vedení firmy se ujala roku 1941, po smrti svého otce Alfreda. Než byla po válce za zvláštních okolností odsunuta, byla donucena vydat rodinný poklad komunistickému režimu – původní, kurentem psanou recepturu na Becherovku z pera Frobrigova.

V západním Německu začala později Hedda Becher s výrobou „identického“ likéru (znalci prý vždy dokázali bezpečně poznat karlovarský originál). Po roce 1972 svou firmu prodala společnosti Underberg, s níž měla karlovarská Becherovka dohodu o rozdělení západoevropského trhu. Proto také vznikly tzv. exportní modro-červené etikety.Navzdory pověstem byl likér ve všech lahvích stejný. Od roku 1999 opět existuje jen jediná Becherovka, ta karlovarská.

Hedda Becher po roce 1989 ještě Karlovy Vary několikrát navštívila. Zemřela krátce po oslavách 200. jubilea Becherovky, v roce 2007.

1965

Třináctý varský pramen

Karlovy Vary prosluly svými dvanácti léčivými prameny. Becherovce se začalo říkat pramen Třináctý. Když byl v roce 1965 zpřístupněn skutečný třináctý léčivý pramen, nazvalo město, hrdé na slavný likér, nový pramen Druhým pramenem knížete Václava a k číslování pramenů se raději již nikdy nevrátilo. Becherovka tak zůstává šťastným třináctým pramenem slavného lázeňského města na západě Čech.

1967

Beton – tradiční koktejl z Becherovky

Nejznámějším českým koktejlem je Beton – osvěžující mix Becherovky s tonikem. Tento dnes tolik oblíbený nápoj byl poprvé představen na slavné Světové výstavě Expo´67 v Montrealu, kdy Becherovka slavila již 160. výročí svého vzniku.

1973

Další továrna pro likér

Dům U tří skřivanů, Philladelphia, Steinberky… Výroba rostla a sklepení se rozšiřovala i pod okolní domy. Ovšem i jejich kapacita se naplnila, a proto začala v roce 1973 v karlovarských Bohaticích výstavba nového skladového areálu.

Teprve po více než 40 letech se naplnila původní vize a Becherovka mohla své dvousté jubileum oslavit v novém moderním výrobním závodě.

2001

Becherovka po revoluci

Po poválečném odsunu rodiny Becherů a zestátnění likérky byla Becherovka 57 let v rukou státu. Její privatizace probíhala od roku 1997, ale úspěšně dokončena byla teprve v závěru roku 2001. Současným vlastníkem firmy (s téměř 100% podílem na jejích akciích) je francouzský koncern Pernod Ricard, jeden ze tří největších světových výrobců lihovin a vín.

2003

Nová Becherovka

V roce 2003 došlo spolu s dalšími marketingovými změnami k oživení vzhledu Becherovky. Anglický designér Martin Blunt, kterému byly úpravy svěřeny, citlivě vystavěl nový vzhled Becherovky na klíčových momentech její historie.Do nadčasového designu vtělil její nesmrtelnou duši: klasická žlutomodrá kombinace na typické zeleni skla i nový stříbrný element, symbolická červená pečeť, podpis Jana Bechera… Tak tradiční, tak klasické, tak české!

 

Becherovka dnes

2007

Becherovka dvousetletá

Rok 2007 je synonymem 200 let Becherovky. Speciální příležitost si vyžádala originální limitovanou edici výročních etiket a dárkových balení Becherovky (od designéra M. Blunta). Hrdé ohlédnutí Becherovky za její dvousetletou historií také prostředkuje výpravná kniha Tajemství 13. pramene(k dostání v Muzeu Jana Bechera).

2008

Lemond – lehký, mladý likér

Becherovka Lemond obohatila portfolio produktů Jan Becher o jemný likér s ovocnou chutí a vůní a bylinným nádechem v mladém designu. Tento vyvážený nápoj má nízký obsah alkoholu a je vyroben z čistě přírodních aromat: chuťové a vonné složky byly extrahovány přímo z plodů citrusového ovoce či z bylin. Lemond si lze vychutnat čistý a ledově vychlazený nebo v míchaných drincích, kde vynikne jeho svěžest i chuť pomerančů, citronů a kumquatů, delikátní výtažek z cejlonského čaje a špetka mentolu.

2010

Nová továrna pro Becherovku

Moderní závod, který uspokojí stoupající poptávku po Becherovce, vyrostl v karlovarské městské části Bohatice za necelý rok stavebních prací! Nákladná hala vybavená nejnovějšími technologiemi umožnila přestěhovat výrobu lahodného likéru z centra města a zvýšit její kapacitu až o 40 %. Už v září 2010 vyjely první lahve Becherovky z nové tovární brány a Becherovka rozšířila svůj export do více jak 35 zemí včetně USA.

2012

45 let Betonu

Legendární kombinace Becherovky Original a toniku, vytvořená pro EXPO 1967 v kanadském Montrealu, je dnes už ikonou skvělé zábavy a kvalitního pití. U příležitosti 45. výročí tohoto svěžího a oblíbeného koktejlu Becherovka připravila řadu jeho nových obměn. Nejlepší čeští barmani je vykouzlili na kreativním workshopu v Karlových Varech a začlenili do nabídky předních pražských barů. Ochutnejte Beton Bitter s aperitivem KV14 ve vinné sklenici či Beton se salátovou okurkou ve sklence na whisky!